Nedávno jsem navštívila hrad Houska, musím říct, že na první pohled nic moc zvláštního, ale po pár hodinách strávených na tomto místě, jsem byla celkem vyděšená.

Nejdříve něco málo z historie hradu, Houska byla postavena mezi lety 1270 a 1280 Otakarem II.  Své jméno podělila od prvotního majitelé území, který v této lokalitě postavil dřevěné hradiště, byl to vévoda Pšovanů Housek. První věc, která mě na Housce zaujala, bylo, že vlastně nejde řadit do žádného uměleckého slohu, protože od románské kultury se během své existence posunul až k renesanci, kde nakonec zakotvila.

Mezi nejslavnější majitelé a majitelky patřili páni z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy. Posledním skutečným majitelem byl Josef Šimonek, prezident Škodových závodů, který hrad užíval jako letní sídlo.

Jako většina památek i tato byla za války obsazena a zneužívána německou armádou, až po roce 1990 byl hrad opět předám legitimním majitelům Ing. Jaromíru Šimonkovi a paní MUDr. Blance Horové. Tato rodina vynaložila velké úsilí a spoustu peněz, aby dala historickou raritu dohromady a teprve v roce 1999 byla poprvé za svoji dlouhou historii zpřístupněn široké veřejnosti. A teď podle mého ta záživnější část.

O hradu Houska se povídá spousta legend, neslavnější je ta o bráně do pekel, kterou měli majitelé hradu hlídat. Na první pohled to vypadá jako každá jiná pohádka o hradu, ale tady mluví i fakta. Hrad je postaven na naprosto nesmyslném místě, nestřeží žádné důležité nebo strategické místo, nikde poblíž není voda a navíc se muselo stavět na nepřístupné skále, a přesto všechno nešlo o hraniční hrad. Houska je téměř nedobytná, je opravdu výborně vybavena na obranu… ovšem na obranu proti samotnému hradu nikoli proti nepřátelům z venčí. Houska je jeden z nejstarších hradů u nás a musím říct, že na mě vážně zapůsobila.

Na začátku září jsme si udělali výlet na hrad Kost, ležící kousek od Mladé Boleslavi. Kost je velice zajímavá tím, že neleží na obřím krpálu, jako většina hradů a zámků, takže se ani moc nezpotíte, než se dostanete k bráně, vedoucí na hrad. Je to z parkoviště co by kamenem dohodil.

Prohlídka byla docela zajímavá, ale záleží na průvodci, každý Vám řekně něco maličko jiného. Historická fakta samozřejmě stejná. Prý se tam natáčela pohádka, myslím, že to byla s Čerty nejsou žerty. Nejvíce se mi z prohlídky líbila nádvoří. Mimoto můžete vidět ještě mučírnu, černou kuchyni, pak myslím ještě zbrojírnu a další.

Malý kousek od hradu za parkovištěm přes říčku je les. Tam jsme si udělali procházku a bylo to moc krásné. Sice je třeba se stejnou cestou vrátit, ale to nám vůbec nevadilo. Krásná cesta s ,,plážovým,, pískem a opravdová vůně lesa. Na hradě bylo možné vidět hodně lidí se psy, takže asi není problém tam vzít svého čtyřnohého kamaráda. Nevím, jak to dělali na prohlídce, jeslti někdo musel čekat s pejskem venku nebo mohl do vnitřních prostor hradu i pes, to jsem nevypozorovala, ale po nádvoří normálně chodili.

O co jde?

Když se řekne Ustí nad Labem, ne jednomu se vybaví komíny továren a s nimi spojené špinavé ovzduší. Málo kdo však zná zříceninu Střekov, jenž se nachází nedaleko od města. Zřícenina se tyčí na černé čedičové skále, okolo níž znaveně teče Labe. Hrad drží rod Lobkowiczů, v osmdesátých letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes si můžete jeho poměrně temnou atmosféru vychutnat i vy.

Letmé nahlédnutí do historie

Hrad byl vybudován v polovině čtrnáctého století, kdy sloužil jako celní stanice. Údajně chránil okolí před loupežnými vpády, protože z věže mělo být vidět po celém okolí a pod skálou na Labi natažen řetěz tak, aby se bez vědomí stanice nikdo nedostal do říše.

Sto let byl hrad v držení Vartenberků, později v 15. století se majitelé střídali a s nimi byl Střekov několikrát přestavován a později renesančně upraven do podoby, jak ho známe dnes. Ačkoli hrad nesloužil vojenským účelům, byl tak několikrát použit, nejdenou se zde usadili nepřátelská vojska, ale nijak se to neprojevilo, dokonce i Třicetiletou válku překonal, avšak postupně stratil svou obytnou funkci.

Neuběhlo dlouho a přišla Sedmiletá válka, kdy se na Hradě usadili Prusové. To bylo pro Střekov osudné, neboť musel čelit dělostřelbě kapitána Laudona. Ve skále můžeme pozorovat šest zarytých koulí. Ten, kdo je najde by měl mít to štěstí, že se mu do šestí dnů splní jeho přání. Psalo se sedmnácté století a Střekov chátral, pomalu začal získavat svou tajmenou siluetu, do které se zamilovalo mnoho umělců, např. velikán Goethe nebo Mácha.

Pohádka nakonec

Tak jako každý hrad či nějaká památka má i Střekov svou pověst. Vypráví o hradním pánu, jenž byl velice přísný, ale také měl dceru, dceru krásnou jako květ, milou a dobrotivou. Chtěl ji provdat za krutého, ale bohatého rytíře Kubu se Střekova (postava historicky doložena). Avšak dívka se zamilovala do chudého podkoního, což bylo samozřejmě proti pánově vůli. Hradní pán podkoního necha zavřít do hladomorny, kde vyhladověl k smrti. Strádající dívka se vrhla dolů ze skály, avšak její tělo se nenašlo, udájně ho odnesli skřítkové do skály. Dnes přijdeme-li na hrad za deštivého počasí, možná spatříme dívku, jak se sápe po skále k hladomorně a hledá přízrak svého milého.

Sněhobílá stavba na nejvyšším místě Paříže. Údajně nejnavštěvovanější pařížská památka. Odsuzovaná i obdivovaná, provokativní byzantským stylem, nazdobená jako šlehačkový dort. Bazilika Sacré-Coeur, v českém překladu chrám Nejsvětějšího srdce.

Skotsko je zemí, která Vás okouzlí svou přírodou, památkami a svým způsobem i počasím. Země plná historie, kterou stojí za to navštívit a dopřát si tak aktivnější dovolenou při objevování jejích krás.

Základní fakta o Skotsku

Skotsko leží v severní části ostrova Velká Británie a na dalších přidružených ostrovech, jako jsou například známé Orkneje či Shetlandy. Jedná se o zemi patřící do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jehož součástí se stala na začátku 19. století. Hlavním městem je starobylý Edinburgh, který leží na jihovýchodě této země a měnou je, stejně jako jinde ve Spojeném království, libra šterlinků. Avšak až ji uvidíte, nelekněte se, jelikož bankovky mají jiný vzhled než libry anglické a jsou vydávány Skotskou národní bankou. Ač je jejich hodnota úplně stejná a mince jsou v obou zemích autentické, může se občas stát, že skotské bankovky budou v Anglii přijímány s nevolí (s anglickými ve Skotsku žádný problém nebyl).

Historie Skotska

Pokud se chystáte tuto krásnou zemi navštívit, bude na Vás na různých památkách dýchat historie, na kterou jsou Skoti velmi pyšní. Proto je dobré se s nejdůležitějšími historickými událostmi a mezníky seznámit předem a mít pak možnost spojovat si je s tím, co uvidíte. Nejčastěji se na skotských památkách setkáte s odkazy na boje mezi Angličany a Skoty a pak také na královnu Marii Skotskou.

Boje mezi Angličany a Skoty

Příběhy týkající se bojů mezi Angličany a Skoty najdete na každé významnější památce, zejména pak na hradech a pevnostech. Ačkoliv Skoti v průběhu století stanuli mnohokrát na straně poražených, jsou na své bitvy a národní hrdiny velmi hrdí.

Konflikty mezi těmito dvěma národy se táhly několika stoletími a nejvíce se vyostřily na přelomu 13. a 14. století, kdy skotské království čelilo nátlaku anglického a slavný William Wallace (jistě si vzpomenete na film Statečné srdce) se postavil na odpor. Další důležitou postavou skotské historie z této doby byl i král Robert Bruce, který osvobodil několik významných hradů a měst z anglické nadvlády. Tyto dlouholeté a krvavé boje o území přestaly až na počátku 18. století a byly definitivně ukončeny na začátku 19. století vznikem dodnes existujícího Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Královna Marie

Další historická postava, se kterou se budete na mnoha památkách setkávat, je královna Marie Skotská (Mary Queen of Scots), která je  u nás známá spíše jako Marie Stuartovna.  Tato skotská královna z 16. století se proslavila především díky své smrti. Byla totiž část života vězněna v Anglii tamní královnou a její rivalkou Alžbětou I., která ji také nakonec obvinila ze zrady a nechala popravit stětím.

Novodobé Skotsko

Skotsko se v průběhu století různě měnilo pod tíhou bojů či jiných nepokojů. Co však zůstalo stále stejné, je krásná příroda, za kterou ročně vyráží tisíce turistů. Nejzajímavější jsou tzv. Higlands, tedy výšiny, které jsou tvořeny kopci porostlými vřesem, kapradím či jiným nízkým porostem. Stromy zde uvidíte jen ojediněle, zato ovcí požehnaně. V jedné části těchto výšin najdete proslulá skotská jezera, jako je např. známé Loch Ness či Loch Lomond.

Nejzajímavější místa Skotska

Nakonec si stručně představíme nejzajímavější místa Skotska. Při návštěvě nelze opomenout města jako Edinburgh a jeho hrad se skotskými korunovačními klenoty či Stirling spolu s pevností, dále pomník Wallace Monument, opatství Merlose Abbey (a mnoho dalších opatství, kterých je zde požehnaně), městečka Inverness či Ullapool, viadukt Glenfinnan a samozřejmě slavná skotská jezera. O tom všem však blíže až v příštím článku.