Unikátní projekty splňující podmínky šetrné turistiky, to je EDEN, a není divu, že tento překrásný kraj, kterému se také říká ,,Zubří země“ toto ocenění v roce 2010 získal. Každému, kdo by se chtěl touto krajinou na Vysočině pokochat, nabídnu pár krátkých tras, kterými se můžete inspirovat k výletům. Dnes pro cyklisty.

Tak nejdříve první trasa pro cyklisty: začínáme v Bystřici nad Pernštejnem, odtud vyrážíme směrem na Věchnov a Smrček, je to stále z kopce a za Smrčkem hlídáme odbočku vpravo na parkoviště našeho snad nejznámějšího hradu Pernštejna, který je prvním lákadlem na této minicestě. Po prohlídce hradu, či jen posilnění u stánku, sjíždíme kopec do Nedvědice, kde odbočíme vpravo směrem na Černvír. Zde se nachází nejstarší dřevěný most na Moravě a zajímavý kostel, původně dvouapsidová rotunda, první svého druhu u nás. Ovšem opravdu monumentální, nádherný mramorový chrám, skrývající hrobky Pernštejnů i Mitrovských,  na nás čeká v Doubravníku, jen pár minut jízdy za Černvírem. A pokud jste z okolí Tišnova, nebo z Brna, můžete se vracet stále po hlavní.

Druhou trasu pro cyklisty odstartujeme opět v Bystřici nad Pernštejnem směrem k vlakovému nádraží, odtud do Rodkova, dále do Horní Rožínky, kde se můžeme občerstvit ve středověké krčmě a pokračujeme do Zvole. Zdejšímu kostelu sv. Václava se také říká perla Santiniho stavitelství a pokud patříte mezi jeho obdivovatele, pokračujte k Olešínkám  a do Bobrové, kde se nalézá další jeho stavba, kostel sv. Petra a Pavla. Přes Moravec a Blažkov nás dobře značená cesta přivede rovnou do víru divokého západu, do westernového městečka Šiklův mlýn, které nabízí bohatý program. Po návratu do Blažkova sjedeme do Dolní Rožínky. Vyplatí se  navštívit lesopark Templ, kde najdeme zajímavou hrobku s osmi egyptskými hlavicemi i egyptský obelisk a máme-li s sebou děti, či dorost, můžeme navštívit i strašidelný hrad. Do Bystřice se vracíme přes Rožnou a Zlatkov.

Studium není vůbec jednoduchá záležitost, to jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži. S krásným pocitem, že se vyhneme lyžařskému výcviku, jsme žili celý půl rok, až v červnu nám bylo sděleno, že kdo nebyl na “lyžáku“ a nepojede na cyklistický kurz, tak nedostane zápočet z tělocviku. To nám lenošnějším z části třídy způsobilo docela velký problém. Totiž když nemáte ani pořádné kolo, které by ten nápor kilometrů vydrželo, tak se vám ani trošku nechce někam jezdit.

Našim cílem byl Protivanov, to ovšem nikdo nemohl tušit, že bude následovat nekonečná série kopcovitého terénu nebo silnic, které nevedou jinam než do kopce. První větší zastávka byla v Olešnici, kde mají krásné náměstí a velmi pohodlné lavičky. Ozdobou náměstí je radnice, pocházející z roku 1794. Na místě, kde v minulosti stával Olešnický pivovar, dnes stojí kašna, která je dominantou dnešního náměstí.

V Boskovicích nás zastihl velmi silný a nečekaný déšť, tak jsme samozřejmě pokračovali v jízdě a šlapali ostošest. Když jsme dojeli na místo ubytování – do Protivanova, tak jsme věci nemohli ani usušit a z bot jsme vylívali vodu.  Celý pobyt trval pět dní a za tu dobu jsme navštívili i pár pěkných míst a samozřejmě také restaurací. Musím říct, že Protivanov má hezké náměstí a víc jak tisíc obyvatel, ovšem nejlíp vaří v místní hospodě, tak proč chodit po památkách.

Při zpáteční cestě jsme navštívili Kunštát, kde je překrásný zámek s parkem. Původně zde stál gotický hrad ze 13. století. Ohromné náměstí je nedílnou součástí města, kde bych řekla, že dominuje socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Nemohu se zapomenout zmínit o domě, kde žil známý spisovatel František Halas.

I když jízda na kole byla příšerná, tak je pravda, že navštívené památky a města stály za to utrpení. Ovšem nikomu nedoporučuji jízdu na kole v deštivém počasí do takové dálky, jako jsme jeli my. Když není, kde se před deštěm na delší dobu schovat, tak máte docela dobrou jistotu, že budete po takovém výletu mít například angínu.