Pakliže jste milovníkem turistiky v tuzemském kraji a rádi objevujete místa, která nejsou středobodem zájmu, tak pro vás mám skvělý tip na výlet s celou rodinou. Zajeďte se podívat do přívětivého městečka Hradec nad Moravicí a ochutnejte z jejich poháru pamětních míst. Řeč je o časem zaváté Bezručově vyhlídce, jenž se skrývá v horní části malebného zámeckého parku. Pokud vám to nic neříká, tak vám možná pomůže, že oním panstvím je Bílý zámek.

Historie této úchvatné vyhlídky s překrásným výhledem sahá do 19. Století roku 1890, kdy zde žili knížata Lichnovští. Tento monument posazený na velmi poutavé místo s příměsí romantiky byl vystaven na popud povýšení pruského vojska na císařství. Původně se jmenovala Wihelmshöhe. Vyhlídku navštívil dokonce i císař Vilém II při své krátkém zastavení v tamějším městě roku 1913.

Bezručova vyhlídka není to jediné, co je ve zdejším kraji k vidění. Kousek opodál se ledabyle povaluje plochý kámen s nápisem Fanny Baude. Pokud se zeptáte na vyhlídku v místní hospodě, tak vás každý opraví, že se nejmenuje Bezručova, ale právě Fanny Baude.

Bezručova vyhlídka se tyčí na čtyřech impozantních pilířích a sama o sobě je vyhotovena ze dřeva, která je vůči nežádoucím povětrnostním vlivům zastřešena, tím ochraňuje své návštěvníky před případným deštěm. Pro turisty je zde zanedbatelná překážka v podobě 16 schodů. Na hoře na vás čekají lavičky, krásný výhled a neopakovatelný odpočinek. Své zázemí zde našla i omladina při bujarých večírcích nebo potulní čundráci, kteří se chtějí ukrýt před nežádoucím počasím.

Vše se nachází v 380 m.n.m. a výhled je směrován na Hradec. Navštivte toto krásné místo a určitě nebudete zklamáni. Zahjít si můžete i do přilehlého zámku, projít se parkem nebo navštívit hodinovou věž v červeném zámečku.

Český ráj skrývá mnohé památnými skvosty, které nám Čechům připomínají naší jedinečnost a umělecký vkus. Malebná krajina opředená lesem a turistickými stezkami. Jedna z nich vás na úbočí hory Tábor přivede k zapomenuté Allainově věži, která zde spočinula stranou okolního zájmu. Z vlastní zkušenosti musím dát za pravdu mnohým publikacím, že je to velká škoda. Allainova věž má v sobě nezaměnitelné kouzlo české architektury. Dnes z věže zbylo pouhé torzo, ale to vše vynahrazuje úchvatná přírodní scenérie nepropustných stoletých stromů a vodního pramene. Stavba je stavěna z neopracovaného kamene a působí velice přírodním dojmem. Pokud máte rádi trochu tajemna a mystického nádechu civilizačního osamocení, tak se k věži vydejte v podzimním čase, kdy se po ránu u země drží mlha a na lesním porostu rosa. Místo je obdařené opravdu chvályhodnou energií.

Historie počátku věže sahají do 19. Století přesněji roku 1862, kdy kníže Kamil dal tuto stavbu dokončit. V jeho rodině se bylo mnoho záhadných úmrtí, dle legendy mu věštba zakázala dostavět rozhlednu Štěpánku na Hvězdě v Jizerských horách, a proto ji zanechal nedokončenou těsně před položením posledního kamene a vrhl se na Allainovu věž. O třicet let později mu to přeci jen nedalo a nechal Štěpánku dostavět, měsíc na to umírá za neznámých okolností.

Pověsti praví, že hora Tábor je střežena lesními duchy, zejména jelenem se zlatými parohy, který se zjevuje narušitelům a pytlákům. Smrt je vám nablízku pokud ho pouze spatříte, ten kdo se ho pokusí ulovit, ten se podle pověstí druhého dne nedožije. Okolí je opředeno několika zajímavými místy. Můžete se vydat po stopách blahodárných lesních pramenů, nebo navštívit poutní místo zvané Allainův kříž. Jde o velice krásné místo, z kterého vyzařuje soulad a pokora k přírodě.

Držte se modrého označení, jež začíná na vlakovém nádraží Cidlina, nebo se rozhodněte pro žlutou, pokud vystoupíte na stanici Kyje. Přímo na místo vede lesní cesta, která je přizpůsobená spíše pro terénní vozy. Nechte své auto v Táboře nebo obci Kyje cesta vám nezabere více jak 20 minut.

Rozhledny jsou v poslední době velice vyhledávanou atrakcí pro spoustu rodin. Stávají se středobodem pro krátkodobé výlety a navíc se v jejich blízkosti objevuje celá další řada památních míst. Není nad to, se vydat společně se svými blízkými do panenské přírody, ujít nějaký ten kilometr na čerstvém vzduchu a jako odměnu si odvézt krásný zážitek v podobě vzpomínky na nezapomenutelný výhled.

Historie

Přesně takový zážitek nám slibuje rozhledna nesoucí název Alexandrovka, která toto pojmenování získala z lidového názvu. Pyšní se na kopci Špičák, který se tyčí do 496 metrové výše uprostřed malebné krajiny. Lesem se vine řeka Svitava a rozhledna vystupuje z kopců, jako by nad celým okolím držela stráž. Svou životní pouť započala v letech 1887. Největší zásluhu na zhotovení kamenné stavby měl císařský rada Alexandr Suchánek, podle něhož byl odvozen i zlidovělý název Alexandrovka.

Upadla do zapomnění

V dalších letech rozhledna pustla a pomalu upadala do zapomnění. Po válečném období druhé světové války už zbývalo pouhé torso. Ze začátku měla stavba dřevěnou špičatou střechu a vypínala se do 15 metrové výšky. Lidé se k ní navrátili až v 60 letech, kdy se hledalo vhodné umístění pro televizní vysílač. Jelikož byl zaznamenán nárůst turistů, byl zhotoven i nový železný ochoz, jenž byl zpřístupněn postraním žebříkem. Rozhledna je v současnosti přístupná, ovšem ve výhledu brání, některé vzrostlejší stromy.

Slušivý kabátek

Tento problém setrvával, až do roku 2008, poté se do hry vložila iniciativa ze strany obce Adamov. Základ stavby byl zachován a na kamenný podstavec přistavěno další patro, to z důvodu lepšího výhledu. Celková výška rozhledny stoupla na 18 metrů, přičemž turistický ochoz je 13,9 metrech. Celá rozhledna získala novou svěží tvář. Přístupnost je zaručena po celý rok.

V mnohém opomíjená a přehlížená dominanta pražského města. Žižkovská věž je nejvyšší vyhlídkovou plošinou v České republice. Pyšní se výškou 216 metrů a je zároveň nejvyšší stavbou Prahy. Její zrod byl velice komplikovaný. Železobetonový gigant se potýkal s vlnou odporu jak ze strany kritiků, tak pražských občanů. Všichni nevěřícně kroutili hlavou a poukazovali na nespojitost s okolním panoramatem.

Vlna nesouhlasu

Po nějakém čase vše opadlo a Žižkovská věž zaujala svou neotřesitelnou pozici. Věž funguje jako televizní vysílač a do chodu byl uveden v roce 1992. Za celým projektem stojí páni inženýři Kozák, Bém a Aulický. Pokud vás tato dominanta prozatím minula, tak neváhejte a vydejte se ji zdolat. Ve výšce 69,5 metrů se nachází restaurace a kavárna pro 120 návštěvníků a ve výšce 93 metrů se rozprostírá skleněná vyhlídka. Nechte se unést fantastickým výhledem, který se vám nikde jinde nenabídne. Za jasného počasí máte celé Čechy jako na dlani.

Celé Čechy jako na dlani

Viditelnost se odhaduje na několik set kilometrů. Lidé protestovali hlavně proti negativnímu působení elektromagnetického záření na okolní životní prostředí. Na tento popud bylo zahájeno specializované měření, které prokázalo absolutní neškodnost. Po tomto ohlášení hlasy utichly a stavba získala zelenou. Věž je v dlouhodobé rekonstrukci technického zařízení a její vyhlídka byla uzavřena. Nahoru vedou dvě cesty.

Sochy

Buďto výtahem anebo překonáním 736 schodů. Záleží na vás, která varianta se vám více zamlouvá. Na věži můžete zpozorovat velice zajímavé sochy miminek od autora Davida Černého, který je na věž nechal vystavět roku 2000. Téhož roku je v listopadu sundali a o rok později opět vrátili, a to s dvacetiletým příslibem.

Vypravte se na romantický výlet do krásné oblasti Vimperského okolí. Čeká na vás zdolání Mářského vrchu vysokého 907 m.n.m., který se tyčí jako statný strážce nad malebnou vesničkou Svatá Maří. Obec se nachází 5 km severovýchodně od Vimperka. Vrch na sebe upoutává pozornost především díky televiznímu vysílači, který je vidět na kilometry daleko. Tím se rozhledna dostává do mírného pozadí, což je veliká škoda. Zcela unikátní stavba, jejíž součástí je kaple sv. Václava vytvořena do tvaru románské rotundy.

Vznik

Vše započalo roku 1935, kdy se archivář a farář František Teplý z Malenic postaral o vznik tohoto skvostného místa. Vysvěcena byla o rok později přesněji 24. května 1936. Rozhledna je vysoká 12 metrů, přičemž se vyhlídkový betonový ochoz nachází v 8 metrové výšce. Výhledu sice brání vzrostlejší stromy, ale pokud se podíváte severozápadním a severním směrem, tak určitě poznáte šumavské vrchy, jako je Javorník, Pancíř nebo Můstek. Rozhledna je do dnešních dob udržovaná ve velmi pěkném stavu. Od návštěvní knihy, která na vás čeká na ochozu, vás dělí 38 schodů.

Výhled

Jihu, východu a západu brání stromy, avšak na severní části můžete za dobré viditelnosti spatřit Brdy. Severozápadní směr skrývá již zmiňované šumavské vrcholy.

Popis cesty

Autem vyrazte z Vimperka na Prachatice. Asi po třech kilometrech si všimněte odbočky vlevo na Svatou Máří. Obcí projeďte a dostaňte se do další nesoucí název Štítkov. Na samém konci obce se nachází modrá značka, zde se dejte doprava a po kilometru u rozcestníku do leva. Cesta vás vynese k parkovišti u vysílače, odtud je to k rozhledně kousek.