Pobřeží chorvatské Bašky vody se nachází v jižní Dalmácii asi 10 km od Makarské riviéry. Tato oblast je oblíbená mezi turisty z celé Evropy, najdete zde piniové lesy, azurové moře a příjemné obyvatele, kteří vám prodají jakýkoli suvenýr a nebo výbornou chorvatskou zmrzlinu, která je zde naprosto luxusní a také dávají velké kopečky. =)

Ve městě je hlavní dominantou kostel sv. Nikola, postavený ve počátkem 20.století. Nezáleží na tom, zda-li jste věřící nebo ne, zkrátka tento kostel stojí za nakouknutí dovnitř.

Samotné město se nachází přímo u moře a jak je v chorvatských letoviscích zvykem, tak se chlubí i lodním přístavem, který není nijak velký, ale procházka tímto přístavem, ať už ve dne nebo v noci ve vás zanechá úchvatný romantický zážitek.

Pokud jste na Bašku vodu vyrazili se svojí drahou polovičkou a ubytovali jste se v některém z místních kempů, tak taková noční procházka, bude pro vás to pravé. Samozřejmě si nemůžete nechat ujít západ slunce nad mořem, kdy obloha snad každou minutu změní barvu, postupně slunce zapadne a objeví se tma. Když  jdete směrem k městu, na břehu moře vám na cestu hraje hudba, kterou posloucháme i u nás, proto se zde můžete zastavit a zatancovat si, nebo si jen dát drink. Kdo by odolal. Když míjíte další z diskoték a po cestě vám svítí značné množství světlušek, na obloze je snad miliarda zářících hvězd, tak už jste pomalu v samotným městě a u hotelu hned na začátku města zpívá jedna z místních zpěvaček a jako doprovod ji ke zpěvu hraje menší skupina. Podél pláže vede silnice a kraje zdobí krásné palmy. Po cestě narazíte na různé umělce, kteří vám od tetování henou přes prodej suvenýru až k namalování vlastního obrazu, udělají co vám na očích vidí. Sedáte si do místní restaurace, kde si můžete vybrat ze značného množství pokrmů nejen chorvatských a k pití si můžete dát lahodné vínko. Celým městem se z různých koutů ozývá hudba a vy se pomalu vracíte do kempu nebo jiného ubytovacího zařízení a můžete se těšit, že takových krásný večerů zde ještě pár prožijete.

Jedním z nejznámějších ostrovů Chorvatska mezi nejen českými turisty je bezpochyby Lošinj. Tento ostrov se dělí na Mali Lošinj a Veli Lošinj, přitom Veli Lošinj (po česku – velký), je menší jak ten Mali. Letovisko se nachází v severní Dalmácii a vyniká svým klimatem, které pozitivně působí na dýchací potíže a na alergické reakce na pyly.

Střediska Mali a Veli Lošijn jsou spolu spojena několikakilometrovou trasou, kterou jsme jeli na kole. Musím říct, že je to vážně krásná projížďka podél pláží a okolo tohoto nádherného ostrova, i když nejsem velký příznivce cyklistiky. Voda zde, ale nebyla obzvlášť teplá, bylo to i tím, že jsme dovolenou trávili na konci června a moře nebylo dostatečně prohřáté. Pláže jsou zde převážně oblázkové, ale i tak pohled pod vodu na mořské dno a podmořský svět je krásný. Moře je u tohoto ostrova i velmi hluboké, říká se, že zde bývaly schované ponorky.

Centrum veškeré zábavy, dění a kultury je právě město Mali Lošijn, kde je spousta obchodů, restaurací a celé město je přímo u moře. Nejvíc se mi líbí rybáři, kteří ráno dovezou z moře čerstvé ryby a právě zde je prodávají přímo z lodiček. Město má i velký přístav, kam připlouvá celá řada lodí a také trajekty. Zde jsme trávili naši první dovolenou u moře, tak nikdo z lidí co s námi jeli, netušil, že pivo Karlovačko je docela silné a ve spojení s ostrým sluníčkem je velká konzumace docela risk. I když jsme pivní národ, tak některým účastníkům dalo patřičně zabrat a tak jsme strávili odpoledne hledáním účastníka, který se rozhodl vyspat se pod palmou u místního hotelu.

Když jdete na noční procházku do města tak vám na cestu svítí desítky světlušek, hraje pohodová hudba a vy si nemůžete vybrat, do které restaurace si sednete na dobrou večeři. Jsem toho názoru, že v oblasti gastronomie se má vyzkoušet co nejvíc místních specialit. Jedli jsme zde chobotnice, kalamáry, mušle i ostatní dary moře a je to naprosto vynikající, vzhledově to možná na někoho nemusí působit zrovna nejlíp, tak ta chuť je prostě jedinečná. Zmrzlina je zde také naprosto famózní. Obrovské kopečky a ta chuť, takovou zmrzlinu u nás snad nikde nekoupíte. Je tedy pravda, že jeden kopeček chorvatské zmrzliny odpovídá cenově třem kopečkům u nás, ale pohrdnout touhle zmrzlinou by byl zkrátka hřích.

V písečné zátoce Čikat se nachází rekreační středisko s celou řadou možností pro různé sporty. Najdeme zde tenisové kurty, hřiště a také nádherné pláže. Když si tak ležíte na pláži a přijde k vám člověk, co přímo na pláži prodává koblihy s vynikající čokoládou, tak se zkrátka nedá odolat.

Omiš Město a chorvatské letovisko Omiš, se nachází ve střední Dalmácii a právě zde jsme trávili svoji poslední dovolenou v Chorvatsku. Město leží mezi Makarskou riviérou a krásným městem Splitem, kde je i malé letiště.

Řekla bych, že právě Omiš, je jedno z nejoblíbenějších rekreačních oblastí. Je to město snad tisíce schodů, protože nás apartmán se nacházel docela vysoko nad mořem a tak jsme k moři a od moře museli po schodech. Když jsme sešli až k moři, tak jsme mohli zajít i do hospůdky, která byla přímo na pláži, a vždy tam měli otevřeno. Číšník, co tam prodával, se jmenoval Josip Horvat, a jak se časem ukázalo, tak byl i poměrně slavný hudebník a měl se svou skupinou natočený i album. Hospůdka tedy patřila jeho rodině. Byla jsem zvědavá na jejich rockovou muziku, tak jsem si jednou koupila a musím říct, že je to docela jiný typ hudby oproti té naší. Když jsme se s ním dali do řečí, tak říkal, že zde prakticky vůbec nesněží, že i zimě se dá jezdit na jejich oblíbeném skútru.

Podél pobřeží vede hlavní magistrála k Makarské riviéře, takže je zde občas docela hustý provoz, zejména v hlavní sezóně. Pláže jsou zde převážně oblázkové, místy ovšem narazíte i na písečnou pláž, která je uměle vytvořená, například přímo ve městě. Milovníci horských krajin si zde přijdou na své, protože se tudy táhne pohoří Biokovo s nejvyšším vrcholkem Sveti Jure 1762 m.

Cetina, tak se jmenuje řeka, která Omišem protéká a vlévá se zde do moře. Můžete si udělat i krásný výlet do kaňonu této řeky. Zde se natáčely i nějaké scény z filmu o Vinetouovi. Nemohu ovšem říct, že by v této řece tekla nějak extra čistá voda, ale žijí zde ryby, které jezdí místní rybáři brzo ráno lovit a pak je prodávají.

Naši ubytovatelé byli velmi milý, popíjeli s námi večer jejich typickou kořalku Rakija a také grilovali ovci. Jejich apartmán se postupně rozrůstá, stačí jim spodní patro, aby zde ubytovali přes léto turisty, kteří jim vydělávají na druhé patro a oni sami spí třeba v něčem rozestavěném, nejsou vůbec nároční, co se bydlení týče – co by pro české turisty neudělali. Pěstovali mandarinky, fíky a také velké množství vína.

Večery většinou patří nočním procházkám po městě. A zrovna v Omišu najdete spoustu večerní a noční zábavy, takže se zde prakticky nudit vůbec nestíháte.

Město s největšími historickými klenoty nejen jižní Dalmácie je okouzlující Dubrovník, založený v polovině 7. století. Asi dvoukilometrová zeď, místy i 20 metrů vysoká, obklopuje dodnes jádro města a i z tohoto důvodu se Dubrovník stává jedinečným městem v Evropě. Dubrovník byl v roce 1979 zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO a má asi 43 700 obyvatel.

Mně osobně se ve městě velmi líbilo. Myslím si, že takové krásné město jsem ještě nikdy v životě neviděla. Velmi mě zaujala pevnost na mořských útesech, která se jmenuje Lovrijenac. Při vstupu do pevnosti, která pochází z 11. století, nelze přehlédnout nápis nad hlavní branou „Non bene pro toto libertas venditur auro“ v překladu „Svobodu nelze koupit za všechno zlato světa.“

Západní pevnost Lovrijenac ovšem není jedinou pevností ve městě. Na východě najdeme druhou pevnost Revelin z roku 1551. Dnes je pevnost využívána pro pořádání kulturních a společensko-zábavních akcí. Z terasy této pevnosti je krásný výhled na starý přístav, ve kterém i dnes kotví velké množství lodiček a na jeho břehu jsou restaurace a ostatní druhy občerstvení. Dubrovník má ovšem i přístav nový.

Před vstupem do samotného centra Dubrovníku narazíte na strážce v uniformách. Mně na městě zaujala i fontána Big Onofrio, ulice Stradun a nepřehlédnutelná zvonice z roku 1444. Celkově město působí jako jeden velký architektonický a historický zázrak. Samozřejmě nemohu zapomenout ani na významné letiště Dubrovník a na lodní dopravu do města pomocí trajektů. Pokud město navštívíte, nezapomeňte se také podívat do místního námořního muzea a k synagoze z 15. Století, která návštěvníky na první pohled upoutá.

Dubrovník je velice oblíbeným místem pro cestovní ruch, najdeme zde i místa vhodná k ubytování, hotely nebo ubytování v soukromí. Myslím si, že zde každý návštěvník najde něco, co jej na něm velmi zaujme, ať už je fanouškem architektury, kultury, či nákupem jakýchkoli suvenýrů.

Po velmi únavném roce se každý člověk těší na vysněnou dovolenou. Našim cílem byla dovolená v Chorvatském letovisku Omiš, kde je krásná příroda, teplé moře a velmi příjemní lidé. To jsme ovšem ještě netušili a v nejhorším snu si nepředstavovali, že cesta bude trvat úmorných 24 hodin.

Celá rodina byla natěšená i na cestu pohodlným autobusem, který by měli řídit příjemní páni řidiči a která měla trvat přibližně 16 hodin. K našemu úžasu přijel na nástupní místo nevzhledný, starý, linkový autobus. V ten moment nastal okamžik, kdy pasažéři přemýšleli nad tím, zdali nás tento autobus nemá dopravit pouze na letiště, nebo jestli nesváží klienty na jiné nástupní místo. Opak se stal skutečností a my vyrazili tímto autobusem napříč republiky směr Chorvatsko.

Než jsme stihli opustit území České republiky píchli jsme kolo u vozíku, který jsme vezli za autobusem. Oprava chvíli trvala a tak si všichni mohli odpočinout od nekonečného sezení na nepohodlných sedadlech a jít se někam na chvíli projít. Až vše bylo opravené a připravené na pokračování v nekonečné jízdě, tak jsme vyrazili směr Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko.

Nekomunikativní páni řidiči byli také obrovským překvapením a jejich odpor k dálnicím byl veliký, tudíž jsme jezdili po všemožných jiných silnicích a navštívili veliké množství vesnic i vesniček. Cestující už nevěděli jak si v autobuse sednout, aby se cesta o procento víc stala pohodlnější, ovšem ani tohle nebylo jednoduché.

Asi tak 20km od místa pobytu jeden z řidičů najel kolem na obrubník od chodníku a téměř zničil měch u kola. Jeli jsme tedy dále rychlostí šneka a autobus byl celý nakloněný na jednu stranu. Nervózní lidé a řidiči, rozbitý autobus a velké zpoždění, to byl krásný začátek naší dovolené.

Vše dopadlo nakonec dobře a my jsme po 24 hodinách strávených a autobuse dojeli do krásného Omiše a užili si parádní dovolenou.

Korčula je chorvatský ostrov, který se nachází v jižní Dalmácii a údajně se zde narodil významný cestovatel a benátský kupec Marco Polo. Na ostrově najdeme velké množství kulturně historických památek, přístav, restaurace, výbornou zmrzlinu a také bohaté možnosti pro rekreaci i využití volného času při trávení dovolené.

Když jsme byli na poloostrově Pelješac, tak jsme na Korčulu plavali na lodičce snad každý den. To jsme ale netušili, že právě 29. 6. se zde koná velký karneval na oslavu půlroku.

Večer 29. 6. jsme nasedali na lodičku a bylo nám divné, že s námi pluje César, Kleopatra i Vinnetou. Kapitán nám poté sdělil, že ostrov pořádá právě tento den velké oslavy a tedy, že jedeme do velkého kulturního a zábavného dění.

Součástí oslav je velký karnevalový průvod městem, při němž potkáte velkou řadu nadpřirozených bytostí, významných osobností i postav, které znáte z filmů, je to něco neuvěřitelného. Celý průvod začínali vlajkonoši, za nimi šli roztleskávačky, mažoretky, hudebníci, masky a ostatní účastníci karnevalu. Odsouzenci, opilá smrtka, piráti, Asterix a Obelix jsou nedílnou součástí karnevalu. Ovšem nemohu zapomenout ani na pana krále s královnou, kteří se vezou velmi originální „károu“ a mávají na všechny strany, zkrátka takhle mají pan král a paní královna vypadat. Snad všichni aktéři působili neuvěřitelně opravdově. Během procesí vytvářeli vtipné scénky a tohle veselí bylo zakončené večerní zábavou na plážovém „výletišti“ osvětleném barevnými lampiony s kapelou ze Šibeníku, která hrála písničky převážně od skupiny Rolling Stones. Večerní zábavu ovšem předcházelo několik vystoupení, například mažoretky a večerem provázel vtipný klaun. Jelikož je Korčula druhým nejlidnatějším ostrovem Chorvatska, tak zde bylo i velké množství návštěvníků.

Na takové oslavě samozřejmě nesmí chybět občerstvení a nabídka nápojů i typického balkánského alkoholu rakija a pivo Karlovačko. Byla to naprosto úžasná a pro náš národ velmi netradiční oslava. Chorvatští lidé se umí parádně bavit, jak se sluší a patří, ani alkoholu se vůbec nebojí.