Opravdové zkušenosti z cest a dovolených

Hrad Střekov, nečekaná ozdoba Ústí nad Labem

O co jde?

Když se řekne Ustí nad Labem, ne jednomu se vybaví komíny továren a s nimi spojené špinavé ovzduší. Málo kdo však zná zříceninu Střekov, jenž se nachází nedaleko od města. Zřícenina se tyčí na černé čedičové skále, okolo níž znaveně teče Labe. Hrad drží rod Lobkowiczů, v osmdesátých letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes si můžete jeho poměrně temnou atmosféru vychutnat i vy.

Letmé nahlédnutí do historie

Hrad byl vybudován v polovině čtrnáctého století, kdy sloužil jako celní stanice. Údajně chránil okolí před loupežnými vpády, protože z věže mělo být vidět po celém okolí a pod skálou na Labi natažen řetěz tak, aby se bez vědomí stanice nikdo nedostal do říše.

Sto let byl hrad v držení Vartenberků, později v 15. století se majitelé střídali a s nimi byl Střekov několikrát přestavován a později renesančně upraven do podoby, jak ho známe dnes. Ačkoli hrad nesloužil vojenským účelům, byl tak několikrát použit, nejdenou se zde usadili nepřátelská vojska, ale nijak se to neprojevilo, dokonce i Třicetiletou válku překonal, avšak postupně stratil svou obytnou funkci.

Neuběhlo dlouho a přišla Sedmiletá válka, kdy se na Hradě usadili Prusové. To bylo pro Střekov osudné, neboť musel čelit dělostřelbě kapitána Laudona. Ve skále můžeme pozorovat šest zarytých koulí. Ten, kdo je najde by měl mít to štěstí, že se mu do šestí dnů splní jeho přání. Psalo se sedmnácté století a Střekov chátral, pomalu začal získavat svou tajmenou siluetu, do které se zamilovalo mnoho umělců, např. velikán Goethe nebo Mácha.

Pohádka nakonec

Tak jako každý hrad či nějaká památka má i Střekov svou pověst. Vypráví o hradním pánu, jenž byl velice přísný, ale také měl dceru, dceru krásnou jako květ, milou a dobrotivou. Chtěl ji provdat za krutého, ale bohatého rytíře Kubu se Střekova (postava historicky doložena). Avšak dívka se zamilovala do chudého podkoního, což bylo samozřejmě proti pánově vůli. Hradní pán podkoního necha zavřít do hladomorny, kde vyhladověl k smrti. Strádající dívka se vrhla dolů ze skály, avšak její tělo se nenašlo, udájně ho odnesli skřítkové do skály. Dnes přijdeme-li na hrad za deštivého počasí, možná spatříme dívku, jak se sápe po skále k hladomorně a hledá přízrak svého milého.

celý článek