Velice dlouho jsem nebyla na dovolené u moře a tak jsem se náležitě těšila, když jsme zamířily do cestovky koupit zájezd last minute. Destinace byla jasná, chtěly jsme do Řecka. Když paní řekla, že jedna z mála volných destinací je Rhodos, mé nadšení trochu pohaslo. Říkala jsem si Rhodos? Nevím, kde se ve mě vzaly předsudky, přišlo mi to jako velmi komerční destinace. Můj názor se však po návštěvě Rhodosu změnil o 1000 stupňů. Mírná apatie se proměnila v neutuchající nadšení. Nadšení z místa, lidí, prostě všeho.
Na Rhodos se určitě vyplatí jet se šikovným a zodpovědným řidičem. Ostrov se dá ve dvou dnech krásně projet, i když je samozřejmě lepší, když si to rozložíte do více dnů. Od severní části až po jižní má okolo 80km, jestli jsme byly informovány správně. V severní části se rozhodně vyplatí navštívit hlavní město Rhodos a o pár kilometrů dál (mým odhadem tak 20km) Petaloudes s Údolím motýlů. Na jihu rozhodně ostrůvek Prasonisi, kde se slévají Středozemní a Egejské moře. Taky zhruba ,,uprostřed,, ostrova na východním pobřeží historický Lindos. To jsme stihly my ve dvou dnech. Ale jistě by se našlo i mnohem více zajímavých míst. Tyto jsou však nejvíce známé, tak jsme se pro ně rozhodly.
Historické centrum hlavního města mě okouzlilo. Zvláště pauzička, kterou jsme si udělaly po prohlídce na malé plážičce pod hradbami blízko přístavu, tam se nacházelo krásné místečko, i když u silnice, kde se dalo pohodlně osvěžit ve vodě.
Údolí motýlů jsme prošly pouze horní část, vzhledem k únavě z hlavního města. Údolí motýlů mělo dvě části horní a spodní, každou se samostatným vstupem. My byly v té horní, jak už jsem zmiňovala a ta vedla neustále vzhůru, cestička a lávky kryté ve stínu stromů, malé vodopádky a spousta motýlů. Nejdříve jsem si myslela, že je to břečťan, ale pak je něco vyplašilo a oni vzlétli, opravdu hejna.
Prasonisi na nejjižnější části ostrova bylo velice zvláštní. Bylo tam dost větrno. Po posilnění se obědem v místní taverně, jsme vyrazily poučené místním personálem na ostrůvek. Velice mě překvapilo upozornění číšnice, že se na ostrov musíme přebrodit a ať jsme opatrné, silný proud a víry, jestli jsme dobře rozuměly. Vody tam bylo zhruba po pás, dobře metr, možná více. Proud byl silný, vlivem vlévajícího se moře jednoho do druhého. Nicméně ne nezdolatelné, brodilo se tam mnoho lidí. Nutno zmínit, že na Prasonisi foukal opravdu hojně vítr. Narozdíl od hl. města Rhodos či Lindosu nebo naší malé Stegničce, které mi přišli téměř bez větru.
My bydlely v malé, prý „rybářské“ vesnici Stegna. Rybářská mi moc tedy v dnešní době nepřišla. Malá vesnička s plážičkou, vesnička zezadu krytá vysokými skalami. Byla plná taveren. Lidé byli neuvěřitelně vstřícní. Ideální pro odpočinek na pláži, žádné masy turistů. Taková menší pláž, která se táhla, jako úzký pruh celou vesnicí, ale byla moc příjemná a pohodová. Bylo vidět, že vesnice žije z turistů, ale pořád to nebylo nijak extrémně přelidněné místo. Prostě tak přiměřeně ke svojí velikosti. Po projetí pár míst na ostrově jsme usoudily, že Stegna nám vyhovuje nejvíce. Pro nás ideální.
