Paříž je světově proslulá nejen Eifelovou věží a muzeem Versailles, ale i románem Victora Hugo a katedrálou Notre-Dame. Právě tento chrám se stává závěrečným dějištěm celé knihy, protože odtud měl údajně shodit zvoník Quasimodo svého soka Frolla, z důvodu, že nechal oběsit jeho lásku Esmeraldu, u které byly ve hrobce časem nalezeny ostatky kostry právě Quasimoda. Kniha je velmi působivá a film se jí v žádném případě nevyrovná.
Katedrála je postavená v pozdně románském a gotickém slohu na místě původní baziliky. Na příkaz biskupa Maurice de Sully se začala stavět již v roce 1163 a dokončena byla až roku 1345. Její dominantu tvoří věž vysoká 69 metrů a také průčelí zdobené sochami. Během Francozské revoluce byla katedrála údajně dost poničená, později zase rekonstruovaná a dokončená roku 1864. Katedrálu tvoří pět lodí a jedna krátká příčná loď, dvě věže a také průčelí složené ze tří portálů. Rodokmen Panny Marie představuje skupina soch, na spodu tohoto portálu můžete vidět zobrazení zemědělský prací ke znamením zvěrokruhu. Socha svatého biskupa Marcela, který žil v pátém století nese její centrální pilíř. V interiéru katedrály můžete vidět soubor středověkých vitráží s vyobrazením Starého zákona. Tak, jak ve většině kaplí, tak i zde se nachází kůr se 114 lavicemi ze sedmnáctého století. Katedrála je přístupná veřejnosti denně od desíti hodin a stojí na náměstí Place du Parvis. Před ní uvidíte i sochu Karla Velikého. Když navštívíte jednu ze dvou věží, tak si můžete prohlédnou nejen výhled na část Paříže ale také chrliče a slavné sochy. V jižní věži se nachází zvon zvaný Emmanuela, který má mimořádný zvuk. Já osobně jsem tuto katedrálu nenavštívila, ale co mi o ní přátelé povídali, tak je velkou chybou se sem při návštěvě Francie nepodívat.
