Ke Karlovým Varům mám odmalička vřelý vztah. Je to pro mě velice osobní místo. Protože jsem se tam toužila už dlouho znovu podívat, udělali jsme si s přítelem v dubnu výlet. Cesta autobusem nám trvala okolo dvou hodin. Počasí nám zrovna dvakrát nepřálo, pořád ještě byla cítit ve vzduchu zima. Nicméně radost z toho nádherného místa mě hřála. Po vystoupení na autobusovém nádraží nám naštěstí nedalo moc práce zamířit přímo na kolonádu.
Z autobusového nádraží je to na kolonádu poměrně kousek, takových 15 minut svěží chůze plus mínus. Přes řeku, podél řeky, projde se okolo hotelu a dále se pokračuje přes malý můstek nad říčkou, kde je vidět spousta ryb a kachen, často je tam lidé krmí a potom už míříte k altánku, který skrývá pramen karlovarské výborné (slané) vody. Mě tato voda docela i chutná, ochutnala jsem téměř ze všech pramenů a to že jich tam je, samozřejmě se musí s mírou, jinak by Vás to mohlo solidně prohnat. No a od tohoto pramenu už potkáváte jeden za druhým. Já považuji karlovarskou kolonádu za jednu z nejkrásnějších vůbec. Co mě ale mrzí, jsou ceny nasazené velice vysoko a v češtině si tam také příliš nepočtete.Nezapomněli jsme ani na návštěvu Vřídla, kde jsme se krásně ohřáli v chladnějším počasí.
Kousek od slavného a honosného hotelu Pupp se skrývá lanovka, která vás za poplatek vyveze na vyhlídku, kde je restaurace, kde jsme se občerstvili gulášem v bochníku za přijatelný peníz a k restauraci patří i mini zoo. Pávi sedící na střechách Vás uvítají zepředu objektu a zezadu jsou prasátka, poníci a další. Také se kousínek od restaurace nacházela vyhlídková věžička, která byla zadarmo. Dolů jsme se rozhodli jít pěšky. A poté už byl pomalu čas se ubrat zpět na autobusové nádraží. Cestou na nádraží jsme ještě zahlédli Becherovo muzeum, ale vzhledem k pozdní hodině už bylo zavřené, jinak bychom ho jistě navštívili. Bylo to pro nás krásné odpoledne a jistě je tam k vidění ještě mnoho dalšího.
